pasořit, -a m., ojed. pasiřit; k pásti (pasu) a řit
expr. břichopásek, hýřil: degulus passorzit, gulio žřáč KlarGlosA 1134 (De communibus speciebus); deculus paſſorzyt MamUKA 19a; degulius pazirzit SlovVeleš 93b
Sr. nč. pasořit(ník) ‚příživník‘ a lat. degulator ‚Verprasser‘ (Georges)