paróžek, -žka/-žku m.; k róžek
parůžek, větvící se rohovitý výrůstek: uzře [jelen] rozsochaté rohy a na nich parożek mnohý BawEzop 2340; roste [korál] jako zelina, jakož vidíš na parozcziech, a pak stvrdne od slunce LékVodň 162a
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
paróžek, -žka, -žku m. odnož rohu: rozsochaté rohy a na nich paróžek mnohý
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.