pažléř, -ě m., též pasléř; k střhn. basler
dýka, zvl. s oboustranným ostřím, nošená na boku (sr. DiefGlos s. v. pugio): gladius meč, pugio sit pazlerz, sed culter sit tibi rutlink KlarBohF 766 (De armis); pugio paſlerz SlovVodň 68a; exhibuit cultellum dictum pazlerz List AMP 2077,145b (1405); braň, jíž tepe rytieř, jako jest kopie, déka,…pażleṙ, tesák, až do nože HusVýklB 73b; pugio pažlerž, gladius parvus; qui dicitur déka SlovKlem 76a
Též jm. osob. (Paslerz ArchČ 35,329, 1397)