pšenicě, -ě f.
k pšeno
1. pšenice, obilovina s válcovitým hustým klasem: neb snad vytrhajíce kúkol, vytrhali byste spolu i pšenici EvZimn 6v (Mt 13,29) triticum; některý [břečťan] roste ve pšenici LékVodň 261v – relig. fig.: to s mohl [Kriste] úplně znáti, že s sě pekla neměl báti ani pšenicě smiešenie s kúkolem pro své umořenie UmučRoud 812 – v obr.: věrně buoh byl zavítal mezi vás [Plzeňany], pšenice nasál, a ďábel kúkol vtrúsil, aby pšenici udusil ListářPlz 1,259 (1412)
2. pšenice, pšeničné zrní: pokázal jsem s tú věcú i prosul jsem jim pšenicu LegDětB 1a triticum; anebo jie [nemocné ženě] daj rýži nebo pšenici v koziem mlécě vařenú LékMuz 77r
Dolož. též jako vl. jm. místní Pšenici