1. koho k čemu násilně přirazit někoho k něčemu, udeřit někým o něco: blažený, jenž bude držěti a přitře mládence jeho k skále ŽaltPod 136,9 (zetře ŽaltWittb, bude … přirážěti ŽaltKap, obrazí BiblLit) allidet; (k zemi) srazit: jest li to, že oděný s nahým bojije, spieše bude k zemi přitřěn, nebo má zač ujat býti MatHom 273

2. co tlakem, třením rozbít (na kusy), rozdrtit, roztříštit ap.: atterere přitřieti, zlomiti SlovKlem 8r; obtundere přitřieti aut ztlúci SlovKlem 19r – v obr.: všěckny rohy hřiešných přitru ŽaltKlem 74,11 (zlámaju ŽaltWittb) confringam

3. co (část těla) přimáčknout k něčemu, tlakem, třením ochromit: pak opět anděl sta mezi zděmi vinničnými v úzkéj cěstě a oslicě bojieci sě přivinu sě ke zdi a přitřě mu nohu ComestC 102v attrivit (sr. Nu 22,25: zetře nohu sedějícieho na sobě BiblOl, obrazila nohu BiblPraž); nohy jich nejsú přitřěny BiblPad Neh 9,21(nohy jich neustaly BiblOl) non sunt attriti

4. co (stavební materiál) opracovat sekáním ap., přitesat, přisekat: základy [síně] z drahého kamenie … a na to kamenie drahé rovné miery bylo přitřěno BiblOl 3 Rg 7,11 (též BiblLit, tesáno bieše BiblPad) secti erant

5. koho, kým potlačit, přemoci někoho: viece hýbán nebude [izraelský lid] ani zlí synové přitrú jím BiblOl 1 Par 17,9 (přitrú jej BiblLit, potrú jě BiblPad) atterent eos; (protivníka) porazit: knížetství toto mocí její [Vlasty] má býti, kteráž Čechy mužskú smělostí bojem přitřela SilvKron 14v attrivisset