1. co k čemu/komu přitáhnout, tahem přiblížit: tuž žába niti dosěže, myšie nohu k sobě přitěže BawEzop 332; přitiehni tu kost k té straně kosti, od niež se jest odlúčila LékSalM 456; (sypkého) přihrnout: přitiehni zase prst dobrú k tomu kmenu ŠtěpMuz 22

2. co kam přitáhnout, tahem dopravit: tu kládu před lože přitěžechu a před ložem ji tu položichu TristB 123r; (hromadného) tahem shromáždit; dolož. jen fig.: vše v udici pozdvihne [Bůh], přitáhl jest to <u> vrši svú a sebral v siet svú BiblOl Hab 1,15 traxit

3. co k čemu přitáhnout, přiblížit působením nějaké síly: ten [magnetit] k sobě železo táhne, že když jej drží proti jehlám, že je k sobě přitáhne LapidMuz 577; když játry toho pitie k sobě přitáhnúti nemohú, tehdy jsú suchy údové LékFrantA 79r

4. co „v sě“ vtáhnout do sebe: slunce i měsiec zatmila sú sě a hvězdy přitáhly sú blesk svuoj BiblDrážď Jl 2,10 (též BiblOl) retraxerunt (person.); (dým, pach) vdechnout: dým přitáhnúti v sě zdaleka z síry jest pomocno dýchavici z studené příčiny LékVodň 282v – fig.: polský osel obyklý na púšti v žádaní dušě přitáhl vietr milovánie svého BiblOl Jr 2,24 attraxit

5. co „sobě“ přisvojit si, přivlastnit si: pakli král nalezne kóži lvovú, zlato a sbožie lidské přitiehne sobě BřezSnářM 156r; židé řekli sú: Kto jest tento [tj. Kristus], že také hřiechy odpúštie? Smie sobě to člověk přitáhnúti neb sobiti lživě? HusBludM 203v

6. koho kam přimět, podnítit k příchodu: nikte nemóž ke mně [Kristu] přijíti, jediné ten, jehožto přitiehne otec mój a já jeho vzkřieši v den súdný KristA 57r; jej [Krista] jest na tento svět ot boha otcě sem přitáhlo [milovánie] AlbRájC 22v; (o ďáblu) přilákat; dolož. jen fig.: již jest jej [člověka] přitáhl [ďábel] v své královstvo ŠtítSvátA 210r

7. co s čím stáhnout, spojit: aby byl přitažen racionál prsteny svými s prsteny pláště vazadlem postavce žlutého BiblPraž Ex 28,28 (aby stažen byl BiblOl) stringatur; plášť a racionál vespolek se vázaly, připásany ku pasu a kroužky mocnějí přitaženy BiblPraž Ex 39,19 (shromážděna BiblOl) copulata

8. co k čemu (celku) připojit, přidat: jich zbožíčko neb jich věci ku požitku kostelniemu přitaženy bývají HusKorCh 103v

9. koho k komu, v co (společenství ap.) připojit, přidružit k někomu/něčemu: milý mój, mě přitiehni k sobě svazkem milovánie VýklŠal 52r; což budu moci najviec i jiných přitáhnúti v to přímiřie, toť rád učiním ListářRožmb 2,44 (1439)

10. co povytáhnout, poněkud natáhnout: lev ho [zajíce] … za hlavu lapí a uši mu přitiehne, i podnes jest zajiec s dlúhýma ušima TkadlA 229r

11. kam dorazit, přijet: když sú uzřěli, ano vóz přitáhl na rolí … i stal tu BiblOl 1 Rg 6,14 (též BiblLit) venit; (ke břehu) připlout, přirazit: přitáhše [rybáři] k zemi lodí …, šli sú po něm [Ježíši] EvBeneš 77r (L 5,11: přivedše BiblDrážď) subductis … navibus

12. (o davu) kam (hromadně) přijít: tudíž přitíže mistr Jičín s velmi velikým zástupem mistruov, bakalářuov, studentuov a s jiným lidem obecným a beze vší brani, pokojně LetVrat 11 (1412); (o vojsku) přitáhnout, přitrhnout: potočichu posel brzý, aby sě král Darius střěhl, že jeho nepřietel přitiehl AlxV 944

1. co (budoucího) zajistit si, získat: všichni mřeme …, všichni nemuožem sobě ižádné příčiny přitáhnúti k trvání AlexPovB 287r

2. co (abstraktního) „k sobě“ upnout se k něčemu, soustředit svou pozornost na něco: božské přikázanie k sobě přitáhl [sv. Antonín] OtcA 1v (by poslušen božieho přikázanie OtcB) traxit; Daniel v luhu mezi lvy neb v údolí modlitvu přitáhl, aby o pokrmu jeho bóh jměl péči ŠtítSvátA 131v

3. koho „(k) sobě“ naklonit si, získat na svoji stranu: že by on byl na tom přisáhl, že mě sobě u milosti přitáhl TristB 63r; velmi lechce mátě syna muož přitáhnúti na svú stranu Astar 142r

4. koho k čemu (činnosti ap.) pohnout, podnítit: dělný život jest … ku pokořě pyšného přitáhnúti svého bližnieho AlbRájA 83v; velebný bóh i děťátkem ráčil býti, aby nás … k sebe přitáhl milování ŠtítSvátA 18v; (hříchu) svést: buď pak čin ot dobrého rodu, jakožto dáti almužnu žencě, aby ji mohl k milování neřádnému přitáhnúti, jestiť prostě zlé LyraMat 47v attrahere