1. k komu/čemu, kam přistupovat, přicházet, přibližovat se chůzí: svoji sě psi hryzte a cuzí nepřistúpajte DalC 85,64; věz, že k ohni přistúpáš, ne aby tě ožehl, ale spálil TrojK 134r (v obr.) accessum queris ad ignem – fig.: máme býti svatostí čísti a bez poskvrny …, abychom čím blíže k svatým hodóm přistúpáme, tiem sě jměli opatrnějie ŠtítSvátA 67r

2. k čemu (společenství) přistupovat, připojovat se, přidružovat se: pány a jiné lidi hrózú, dary, úřady porušoval [král Jiří], že k jeho sektě přistúpali HilRožmb 16r

3. (o muži) k komu (ženě) souložit s někým: pan buoh … zapověděl …, ktož chce spravedlivý konečně býti, aby k ženě krvotoké nepřistúpal HusManžV 117r, pod. LékFrantA 100v

4. relig. k komu (Bohu) přistupovat k někomu, ztotožňovat se s někým: jměj to za jisto, že ten, ktož jest srdce čistého a v hornéj sě milosti blíží (blazy rkp.) k bohu, u bázni svatéj přistúpaje, … bóhť sstúpá k němu a … uslyší žádost jeho ŠtítBarlB 114; když od něho [Boha] najdále odstúpají, v tom se domnievají, že k němu přistúpají ChelčPost 138r

5. relig. k čemu (svátosti) přijímat něco: též ty svému bližniemu smrti žádaje …, přistúpáš aneb chceš přistúpati k tej svátosti JakVečV 88r; žádný nepřistúpaj k biřmování, ktož krev boží přijímá z kalicha RokPostK 431r; bez předmětu přijímat svátost oltářní: chceme li hodně přistúpati, máme na hřiechy plakati KancJist 36v

6. k čemu (činnosti) oddávat se, věnovat se něčemu: v jehožto [Boha] jménu ke všem činóm našim i všem skutkóm přistúpáme PrávHorM 43v

7. k čemu (činnosti) přistupovat k něčemu, dávat se do něčeho, začínat konat něco: to předeslav přistúpá [Jan] k rozpravení ProlBiblL 171v (Prol. 3 ad Ap) accedit ad narrationem

8. k čemu jak nakládat, zacházet s něčím nějak: najzvláštnějí móž býti poznán tvój úmysl nebo rozom při tom, když přistúpáš k slovu Kristovu a dělíš na rózno řeči i rozomy, mluvě na obě straně ChelčBisk 6r

9. k čemu odpovídat něčemu, být srovnatelný s něčím: dřevnie rozprávka lépe ku pravdě přistúpá BřezSvět 6v