přistúpanie, -ie n.
k přistúpati
1. relig. k čemu (svátosti) přijímání něčeho: v přistoupaní k velebné svátosti má býti obrácenie k božským věcem jako ku poledni JakZjev 379v; bez předmětu přijímání svátosti oltářní: co má býti při tom duostojném přistúpaní, die písmo JakBetl 159v
2. k čemu přistupování na něco, dovolování něčeho: viz, hospodine, nemoc mú, jížto sem často přemožena [duše] diáblovým zrazením, přistúpaním k jeho vóli ŽaltPod 146v
Jen tyto doklady
Sr. přistúṕenie, přistupovánie