přistúṕenie, -ie n.
k přistúpiti
1. k komu/čemu přistoupení, přiblížení se, zvl. chůzí: čiji, najslajší [Bože], že hlédáš mne ode mne, i dokud tobě, hubené stvořenie, taká smělost tak jako ohýralé přistúpenie, kterak nestydatě k takému přistúpáš kniežeti ModlMil 3v; že se jeho [ďábla] neleká [člověk] ani za zlé počítá jeho přistúpenie ChelčBoj 360v; „jmieti přistúṕenie“ k čemu mít možnost přistoupit: nikakež jemu [Alchimovi] nebýti spasenu ani přistúpenie k oltáři jmieti BiblOl 2 Mach 14,3 (ani směti bude k oltáři BiblPraž) accessum
2. k čemu (společenství) přistoupení, přidání se, přidružení se: přišlo poselstvie o plném přistúpení najvyššieho biskupa k tomuto svatému zboru učiněném ArchČ 3,417 (1434)
3. soulož, pohlavní styk: Rebeka od jednoho přistúpenie jmajíci dva syny BiblOl R 9,10 (z jednoho sjitie BiblPad) ex uno concubitu
4. relig. k čemu (svátosti) přijetí něčeho: čtveru věc má před přistúpením k tej svátosti do sebe jmieti a v tej zkus sebe člověk a tak jez ten chléb, jakožť volá dnes svatý Pavel v epištole: … ŠtítSvátA 150v
5. s inf. příležitost, možnost, příhodné okolnosti: mámy v tebe [Bože] doufánie a silnú naději uloženu a přistúpenie přijíti k tobě Aug 97v
6. čeho (choroby ap.) objevení se, nástup: v čas také přistúpenie bolesti suol horkú vlož do pytlíka a vlož na zuby LékRhaz 82, má [nemocný] jeho [léku] ne ústavně požívati, ale když počije někaké trápenie, neb ten neduh má přistúpenie i trápenie, neb druhdy náramně trápí LékRhaz 155
Sr. přístup, přistúpanie, přistupovánie