přispořovati, -uju, -uje ipf.
přispořěvati, -uju, -uje ipf.
k přispořiti
1. čeho/koho komu rozmnožovat, rozhojňovat někoho/něco co do počtu n. množství: pán přispořěváše těch, ješto k spasení přicháziechu BiblOl A 2,47 augebat; ač takový [nevěřící člověk] … kupuje, prodává, zboží přispořuje, domy staví …, a nepamatuje na to, co jest jemu zlého v pekle připraveno ChelčPost 152v – s kontextovou elipsou: ti [poručníci] mají z nalezenie lidského ne umenšovati, ale přispořovati sirotkóm HusVýklM 221v
2. co k čemu přidávat, přiřazovat: pro svaté poslušenstvie ty i jiné řeči křivé rádi snesem a sobě bóhdá k odplatě to přispořujem HilPřijA 72; zlé k zlému přispořuje [Zikmund], vojsko své skrz Humpolec k Hoře … obrátil BřezKron 276v
3. čeho (abstraktního) posilovat něco: dlouhost času neumenšuje zlosti, ale přispořuje JakPost 156r; jednostajně chudým i bohatým práva dopomáhanie a nedlenie hodným dómyslem přispořuje súdci moci duostojenstvie PrávHorM 7r augeat
Sr. přispářěti, přispařovati, rozmnožovati