přisahovati, -uju, -uje ipf.
k přisieci
s větou obsah. skrzě koho (Boha ap.) přísahat, obřadně stvrzovat něco (s dovoláváním se někoho/něčeho na důkaz věrohodnosti): přisahuji skrze hospodina, nevyjedeš li, neostaneť ijeden s tebú této noci BiblLitTřeb L1 2 Rg 19,7 (přisáhaji BiblOl) juro; přisahuji skrze mé hotové bohy, ač nedáte oběti mým bohóm, zlú smrtí zemřete OpatMuz 16r (přisáhaji PasMuzA) iuro
Sr. přisáhati