přisahovánie, -ie n.
k přisahovati
bibl. přísaha, obřadně prováděný výrok stvrzující nějakou skutečnost: budú [Judští] v přisahovánie a v uodivu a v poklínanie a v potupu Pror Jr 44,12 (též BiblOl, v právo přísěžné vel v přísahu VýklKruml) in jusjurandum
Jen tento doklad
Sr. přísaha
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
přisahovánie, -ie n. přísežné právo
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.