připsánie, -ie n.
ojed. též připisánie, -ie n.
k připsati
1. čí v co, mezi koho připočtení, přičlenění, zahrnutí: jeho [Prokopa] mezi svaté připisánie DalC 75,4; jsú připsáni [učedníci] v počet rytieřstva nebeského. A to připsánie přesáhá všichnu chválu světskú HusVýklB 102v
2. k čemu přisouzení, přiřknutí něčeho: této chvále, jenž jest připsánie k věčnému dědictví a radosti věčné, koncě nenie HusVýklB 102v
Sr. zapsánie
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
připsánie, připisánie, -ie n. přípisek, poznámka, zápisek, záznam; připsání, zapsání, připočtení
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.