připravovati sě, -uju, -uje ipf.
k připravovati
1. k čemu (činnosti), na co, s inf. připravovat se, chystat se: král … <s> svými kniežaty … proti Mediolanským bez pochybenie jěti sě připravováše PulkR 103 se disposuit; aby … často se připravovali k hodnému a posvátnému a duchovnímu jedení a pití AktaBratr 2,115r; proti komu (nepříteli ap.) připravovat se na boj s někým: diábel proto, jež s jeho ostal, proti tobě sě ostřě připravuje PasMuzA 567 (elipsa „na boj“ ap.) contra te saeve armatur
2. v co (oděv) strojit se, přepychově ap. se oblékat: některá, když uslyší, že k ní přijíti má veliký pán, připravuje se v roucho JakZjev 256v; komu se ženy pyšné, hrdé připravují a líčie než diáblu? RokJanB 74r
3. čeho (nepříjemného) komu hrozit, neodvratně se blížit: bychom přezvěděli, co se smrtí všem připravuje, … nedopustil by se mnohého [člověk] AlexPovB 286r
4. uzdravovat se: jakž se Tristram tú mastí léči, a tak se mu nemoc ihned oblehči i poče se [Tristram] na životě připravovati, svú sílu dřevní navracovati TristB 162v er begann am Leibe in Ordnung zu kommen
Sr. hotoviti sě, chystati sě, připrávěti sě