připohoniti, -ňu, -ní ipf.
k připohnati
jur. dial. (mor.-slez.) co žádat (dodatečně n. opakovaně) o „póhon“ kvůli něčemu: já Žibřid z Bobolusk připohoním Násilé tu ves a zbuožie z XL hřiven od pana Čenka za rukojemstvie PrávOpav 1,39 (1441)
Jen tento doklad