1. (k) komu/čemu, kde přilnout, přilepit se k někomu/něčemu: přilni jazyk mój k dásniem mým, ač nezpomanu tebe ŽaltWittb 136,6 (přisvědni ŽaltKlem, přídrž sě BiblOl) adhaereat; kázal [císař] je [panny] čisty niti přěd sobú svléci, ale buoží mocí tak k nim jich rúcho přilnulo, jakž jeho nikte svléci nemohl PasMuzA 55 adhaeserunt – fig.: přilnulo jim [kněžím] zbožie, ač ne k rukama, ale k žádosti, že nemohú sě ho lehcě pustiti HusPostH 184r

2. k čemu (nízko umístěnému), na co přitisknout se, zvl. klesnout: přilnula ku podlazě dušě má, obživ mě [Bože] podlé slova tvého ŽaltWittb 118,25 (přídržala sě ŽaltKlem) adhaesit; ponížena jest v prachu duše naše, přilnulo jest na zemi břicho naše BiblBosk Ps 43,25 (spekl sě v zemi ŽaltPod, spojen jest na zemi ŽaltKap, přitisklo se k zemi BiblPraž) conglutinatus est in terra – fig.: duší i tělem přilnula [Marta] k jeho [Ježíšovým] nohám RokJanB 196r

3. (k) čemu připojit se k něčemu, spojit se s něčím: okrasl sě ozdobú dobrých nravóv …, aby jakýžť sě on [Bůh] ukáže, mohla sě jemu také bezpeč ukázati, neb rovné k rovnému jako přilne Aug 82r; kteříž tělestné věci, jenž sú duchovním věcem přilnuly, za peníze berú, svatokupci slovú HusSvatokup 140v

4. k komu ap. připojit se, přidružit se: nevinní a praví přilnuli jsú u mne, nebo sem čekal tebe [Bože] ŽaltWittb 24,21 (přídržěli sú sě ŽaltKlem) adhaeserunt; když srdce naše přilne k Ježíšovi, hned on milostí rozpálí a hřiechy odpustí RokLukA 177v

5. k čemu/komu ap. přilnout, pocítit náklonnost ap. k někomu/něčemu: přilnula dušě má po tobě ŽaltWittb 62,9 (túžila jest ŽaltKlem, nádržěla sě BiblOl, přídržala sě jest BiblPad, lnula jest BiblPraž) adhaesit … post te; opustivše [kněží] přikázanie božie, tichost a pokoru spasitele i přilnuli sú k nehodným ziskóm a obyčejóm tohoto světa HusPostH 25r

6. (o vojsku ap.) k čemu přitáhnout do těsné blízkosti něčeho: svým vojskem ostúpiv [Alexandr] město i přilnu ke zdem AlexPovB 250v; pakli by nepřietelé kde k vozóm přilnuli, tehdy se tam mají [vojáci] obrátiti HájZříz 40; (s lodí) nepozorovaně připlout, přirazit: lotřie morští s svými lodicemi k tomu korábu přilnúce, jej i se všěmi zlúpie BřezSnářM 15v

7. (o negativním) (k) komu dostat se někomu, připadnout, padnout na někoho: čili přilnula by tobě [Bože] stolicě nepravedlnosti, jenž činíš úsilé v kázaňú? ŽaltWittb 93,20 (přídržěti sě … bude BiblOl) adhaeret; neposlúchali sú [Židé] hlasu hospodina boha svého a přilnuly sú k nám věci zlé BiblOl Bar 3,4 (přilepeny jsú BiblPad) agglutinata sunt