přilehlý adj.
k přiléci
1. k čemu přilehlý, přiléhající, těsně lnoucí: ktož má uši k hlavě přilehlé, léní jest Hvězd 65r
2. k čemu obrácený k něčemu, nakloněný něčemu: v tom se zavierá život dobrý, ne přilehlý k zemským věcem, ale vysoce se znášející JakZjev 208r
3. gram. zpodst. n. přídavné jméno: substantivum podstálé, post adiectivum přilehlé (przielohe rkp.) KlarVokF 29 (De grammatica; příležlé KlarVokK, příchylné KlarVokM); adiectivum přilehlé Slov Ostřihom II 8, 64
K 3: sr. B. Ryba, LF 86, 1963, 178
Sr. přichýľený, přiléhavý, příležlé, přítulný