přiklonitý adj.
k přikloniti, přikloniti sě
k čemu nakloněný, oddaný něčemu: cožť jest ku pravdě podobno, k tomu rozumem přistup, a což slyšíš, ješto jest k vieřě přiklonito, toho neběhaj TkadlA 253v; prvé [co Bůh nenávidí] jest oko k marnostem světským a k oplzlosti přiklonité TkadlA 262v
Jen tyto doklady
Sr. přichýľený, StčS naklonitý, nakloňený
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 15. 6. 2025).
přiklonitý adj. (čemu) nakloněný, náchylný; jest k vieřě přiklonito je pravděpodobné
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
přiklonitý adj. = nakloněný
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.