přijednávati, -aju, -á ipf.
k přijednati
1. co k čemu připojovat k něčemu, spojovat s něčím: běda, jížto přijednáváte duom k domu a pole k poli přiměnijete až do kraj města Pror Is 5,8 (spojujete BiblPad) conjungitis; Tercius přijednávaje nebo přijednánie nebo přistavuje nebo přistavenie VýklHebrL 228r adiungens
2. koho (k) komu připojovat, přidružovat k někomu: druhým obyčejem řečeno jest blahoslavenstvie tvárně, jenž jest čin dokonale a konečně přijednávaje nás k bohu, točížto viděnie a požívanie slavné LyraMat 45r coniungens; ó, svatý Stanislave mučedlníčě, učiň, aby milostivý král … obdařil by [nás] královstvím … přijednávajě mišťanóm, točíž svatým SekvUKA 21v iungens
3. co/koho čemu, k komu stavět na roveň něčemu/někomu, činit rovným s něčím/někým: nepřijednávaj nás, ó, milý hospodine, k spadlým od tebe andělóm KristA 7v; což mluvíme, ne v učených lidské múdrosti sloviech, ale v naučení ducha, duchovním duchovnie přijednávajíce BiblOl 1 C 2,13 (přirovnávajíce BiblLit, podávajíce BiblPraž) comparantes
4. co k čemu přizpůsobovat něčemu, uvádět do souladu s něčím: chovaj sě rozličného rozumu, aby k svému smyslu Písma nepřijednával, ale radějši svój smysl aby přijednával ku Písmu MatHom 164; ten právě móž řéci: Pane, pane, ktož vóli srdce svého a svéj mysli k hlasu svému, což usty řieká, přijednává WaldhPost 118r
5. koho/co k čemu přizpůsobovat, připravovat: dietky mladé pohanské … kupováše [sv. Václav] k svobodě, a tak k službě božie jě přijednáváše PulkR 22; mlčenie sjednává roztrhaná srdcě … a přijednává duši ku přijětí božiemu milování AlbRájB 55r (přirovnává AlbRájA)
6. co komu zjednávat, zajišťovat, dávat: právo dna anebo desátek vinnic vlastno nám činíme a přijednáváme nám a našim dědicuom ArchČ 15,513 (1358)
Sr. připodobnávati, připodobňovati, připojovati, přirovnávati