přijěti, -jědu, -jěde pf.
k jěti
kam (do cíle ap.) přijet, jízdou se dostat, (z velké vzdálenosti) přicestovat: uda sě mu [Alexandrovi] tu přijěti, kdežto ta modla přěbývá AlxV 2192; ščastný kupec kuoň, na kterémž byl přijel, tu ostavil Frant 8v; (o vojsku ap.) přitáhnout: Tateři s velikú mocí do slezské země přijevše, tak velikú škodu učinili PasMuzA 28; (o plavícím se) připlout: ne po mnoho dnech Ulixes se dvěma toliko kupeckýma lodíma … přijede do Krety TrojK 165v cum duabus navibus … Cretam venit
Sr. přibrati sě, přihnati sě, přijězditi
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
přijěti, -jědu, -eš dok. přijet, dostavit se, dostat se kam; přijědechu jemu na pamět rodičové jeho přišli mu na mysl, vzpomněl si
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.