1. komu k čemu hodit se, být příhodný, komu přicházet vhod, mimo aktuální prézens přijít vhod: to mi sě jest přihodilo proti těm, jimž má řěč jest nevděčna OtcB 142r; ač se jim nižádné slovo svatého Pavla nepřihodí k tomu očistci vymyšlenému ChelčOl 161v

2. komu hodit se k někomu, být vhodný pro někoho: to jmě [Levi] jemu [sv. Matěji] sě dobřě také přihodí MatHom 126

3. (o věci) kde mít příhodné místo, být příhodně umístěn: to dřěvo sě nikdiež nepřihodilo, ale vždy neb přieliš dlúho, neb přieliš krátko bylo PasMuzA 246; kámen mnohokrát byl podán k dielu, a nemohl sě podobně nikdiež přihoditi LyraMat 137v collocari

4. (o věci) čemu odpovídat něčemu, vhodně zapadat k něčemu: paddesát držadlek opona mieti bude … tak přimiešených, … aby jedna [strana] druhé mohla sě přihoditi BiblPad Ex 26,5 (sě přihodlati BiblOl, se … trefiti BiblPraž) aptari

5. (o věci) čemu přiléhat, přimykat se k něčemu: přikrývají [lidé] sobě zuby své zlatémi plechy, jenž jsú tak zpósobeni, že sě zubóm velmi dobře přihodie CestMil 81v coaptentur

1. (o události) zvl. s větou obsah. ap. přihodit se, stát se, udát se: přihodi sě toho času, včě Pilát na ščěpy zřieti LegJidM 72; zlý jest den, když se zlé věci přihodie v ten den, dobrý proto slóve, že se dobré věci přihodie neb stanú se ChelčBoj 383r; komu potkat někoho: čso jest potřěbie člověku výše sebe jadati, když nevie, čso sě jemu přihodí za jeho života BiblDrážď Eccl 7,1 quid conducat sibi; (o nežádoucím) komu postihnout někoho: já sě rozsměji vašiej ztrátě …, kdy sě vám to přihodí, jehož ste sě lekali BiblDrážď Pr 1,26 (přijde BiblPad) advenerit

2. neos. komu s inf. povést se, podařit se: nesnadno oku … také rány kdy vídati, jako se Jetřichovi přihodilo dáti BawJetř 705; pakli pro kterú věc potřěbnú přihodí sě mluviti o tom [tělesné žádosti] ŠtítVyš 76v

3. (o jevu) kde vyskytnout se, objevit se: slepota přihodila se jest stránkú v Izraheli BiblLitTřebT R 11,25 (stala sě jest EvOl) contigit; pilen buď, aby ssedlost tu obměkčil i rozpustil, z kteréž koli příčiny se přihodí LékSalM 315 acciderit; neos. dojít na něco: pánu tomu povinni budú [poddaní] …, i berni královskú, kdyby se přihodilo, dáti mají DeskyMorBrn 61 (1493)

4. (o době) přijít, nastat: když sě den potřěbný přihodil EvOl 317v (Mc 6,21: sě … přihodi BiblDrážď, příde EvVíd) accidisset

5. (o osobě) kam, kde, komu, k čemu (události) objevit se (náhodně) někde, u někoho/něčeho, dostat se (nahodile) někam n. k něčemu, namanout se někomu, někde n. u něčeho, vyskytnout se někde: ta jistá [prorokyně] v ty časy přihodi se do chrámu EvPraž 3r (L 2,38: přišedši EvSeit) superveniens; jakž sě človek kdy narodí, tak sě diábel mu přihodí, jenž ho má připravovati k hřiechu VítAlan 7r – fig.: buď veselá, duše milá, chval boha, že s sě přihodila u mé tělo Spor 82r

6. (o člověku) k komu přidružit se, připojit se: přihodil sě [vyhnanec] na cestě k jednomu člověku urozenému GuallCtnostK 187; tento [služebník] se tam přihodi (přihodi[l] ed.) k tomu, ktož je od TMti byl ArchČ 11,255 (1450)