přiházělý adj.
k přiházěti sě
(o události) který se přiházel n. přihodil, který se st(áv)al: to vše [řečené] tak věcí dávno přiházelých příklady, jakžto rozomuov pevných dóvody, … snadně by mohlo ukázáno býti ArchČ 2,230 (1448); pro jisté překážky a příčiny v tom přiházelé nemohlo se jest v tej mieře státi ArchČ 2,295 (1451)
Jen tyto doklady
Sr. přicházělý
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 20. 6. 2025).
