1. přátelský, (ve funkci gen.) přítele n. přátel: neroď přietele viniti, taj vždy skutka přietelského KatoVít 73v; v tom však slušie viece přátelské závisti než nepřátel va<rovati se> KorMan 182r; „(s) přátelskú radú“ po radě přítele/přátel, po poradě s přítelem/přáteli: rozmysliv sě radú přátelskú, jeho [hodnostáře] přěd sě pustiti káza [Nero] PasMuzA 300 persuasu amicorum

2. (ve funkci gen.) příbuzných: poslušenstvie přátelské Jakub učinil BiblOl Gn 28,7 (uposlech<nu>v … rodičuov BiblPraž) obediens … parentibus

3. přátelský, pocházející od „přietele“ 1: basia přietelský dar aut celovánie SlovKlem 32v

4. (o chování, jednání ap.) přátelský, vlastní „přieteli“ 1, přívětivý, milý: židové … napomínaním přietelským syna buožieho polepšiti sě nerodili MatHom 329; že by tobě to [jednání poddaného] velmi nechutno bylo a nezdáloť by se přietelské ArchČ 2,524 (1413)

5. přátelský, chovající se jako „přietel“ 1, přívětivý, milý: že jest sobě pojal [kupec] za manželku … ušlechtilú pannu …, neb jest přátelská byla HynRozpr 162v

6. (o souhlasu n. protestu) příbuzenský, projevený „příbuznými“ 3: bych já [princezna] byla volně vdána, sem s přátelskú volí dána BawArn 3170; na to usúzeno jest k straně jejie [manželky] bez odporu přátelského PrávJihlA 159v

rada přietelská souhlasné rozhodnutí příbuzných, souhlas příbuzných: pakli by bratřie nebo strýci … přes radu přátelskú toho učiniti … nechtěli ZřízVlad r6r de consilio amicorum

7. (o poradě, sporu ap.) konaný n. uskutečněný mezi příbuznými: přietelská válka jest nebezpečná DalC 73,22; nemáme ižádných vduov ani panen vdávati bez jich vóle, než ony sě mají samy vdávati nebo s přátelskú radú ArchČ 6,39 (1418)

8. (o majetku) rodový, dědičný: jestliže by kto … syny své vlastnie přirozené útěchy zbožie přátelského chtěl zbaviti MajCarA 71 amicorum bonorum solatio et facultate; odbytí [dědiček] věny neb statky přátelskými TovačB 42v

9. (o dohodě) spojenecký, uskutečněný mezi spojenci: pod takú smlúvú s ním [Přemyslem] zalíbenie přátelské učinil [Vladislav], aby spolu oba panovala PulkR 131

10. zpodst. n. území patřící spojenci: na přátelském bude li kto bráti jiné věci nežli pokrm sobě skrovný …, takový bude kázán jako lúpežník HájZříz 37, pod. HájZříz 37

11. jur. přietelský smlúvcě, přietelský úmluvcě, přietelský rozdielcě osoba zvolená stranami sporu jako rozhodčí sjednávající smír, „přietel“ 5: ubrmané a přátelští smlúvce od stran svrchupsaných vydaní a vyvolení … takto vypoviedají: … ArchČ 26,314 (1441); Mikuláš Humpolec, Váňa, Jakub Sobek a Jan …, úmluvce přátelští, obapolně od týchž stran s plnú mocí vydaní a vyvolení, takovúto úmluvu mezi týmaž stranoma učinili sú TeigeMíst 1,253 (1450)

12. (o sdělení ap.) vyřčený „přietelem“ 5: to jest všemu právu vědomo, že jiej pravým výrokem mocným přátelským vyrčeno 55 hřiven PrávOpav 1,24 (1435); tehda ona [žalovaná] z potazu přátelského odpověděla jest řkúci, že… ArchČ 26,17 (1439)

13. jur. (o smlouvě, lhůtě) sjednaný „přietelem“ 5: žena jeho s Tasem, strýcem svým, rok přátelský svolila neškodno jejie<mu> právu PrávOpav 1,24 (1436); Aleš Berka z Dubé … a Václav z Smiřic a Jindřich … dobrovolně … podali se na přátely a mocí tohoto zápisu se podávají k smlúvě jich přátelské a ubrmanství mocnému DeskyDvor 4,374 (1460)

14. vážený, ctěný (?): ale mladým silný příklad ostavím, budu li hotovú myslí silně za přietelská a svatá práva ctnú smrt trpěti BiblOl 2 Mach 6,28 pro gravissimis … legibus