přietelkynicě, -ě f.
k přietelkyni
koho příbuzná: žena pak Soběslavova, protože jest byla přietelkynice krále uhrského Ščepána, ta sě jest vzdvihla do Uher i bydlila tam PulkR 86 consanguinea
Jen tento doklad, tvořeno neústrojně
Sr. přietelnicě
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 17. 6. 2025).
