přieliš adv.
sr. lichý
1. příliš, přespříliš, nadmíru: nasyceni sú přieliš ŽaltKlem 77,29 nimis; hledí [ďábel] …, aby neskrovně příliš jedli [lidé] do obtiežení těla ChelčPost 78v
2. velmi, ve velké míře: mám přieliš mnoho bohatstva AlxV 755; ponížen sem přieliš ŽaltPod 37,9 (velmi ŽaltWittb) nimis
Sr. přielišně, velmi, StčS naddosti, přěvelmi
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
přieliš, přielišně adv. příliš, přílišně, náramně, nadmíru, až nazbyt
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
přieliš adv. = velmi, mnoho, náramně, až nazbyt
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.