přiekoř, -i f. (?)
sr. stsl. koriti
na přiekoř čemu na úkor, ke škodě: ty věci, kteréž se jednají v tomto sjezdu, poselství o krále polského poslané bratru Vitoltovi nemají býti na příkoř ani na vzdoru BřezKron 257r in preiudicium
Jen tento doklad
Sr. přiekaz 3
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 20. 6. 2025).
