přidavovati, -uju, -uje ipf.
k přidáviti
1. co (hmotného) k čemu přitiskovat, přitlačovat: tak jeho [sv. Vavřince] tělo železnými vidlami k lésě přidavujíc pekli PasMuzA 432 compresserunt; ktož jsú k poručenství pečeti přidavovali Půh 5,238 (1491)
2. co (schopnost) komu přisuzovat: sílu přidavujíc [nepřátelé svým modlám], chtie tvé sliby proměniti BiblOl Est 14,8 (přičítajíc BiblLit, připisujíce BiblPraž) deputantes
K 2: nelze vyloučit chybu místo přidávajíc, sr. přidávati 12