přichylovati, -uju, uje ipf.
k přichýliti
1. co k čemu naklánět, nachylovat; dolož. jen fig.: svá srdce přichylováchu [lidé] k jeho [Krista] milování MatHom 298
2. koho k čemu přibližovat, přivádět; dolož. jen fig.: tatoť jest noc, kterážto … navracuje [věřící] k milosti a přichyluje k svatosti KancJist 192 sociat
3. koho k čemu získávat někoho pro něco, vzbuzovat v někom náklonnost k něčemu: brzo očima, brzo šepty, brzo dotýkaním neslušným k své libosti je [ženy] divně přichylují [mládenci] TrojK 100r
4. co komu/čemu připisovat, přisuzovat, přivlastňovat: jest antropospatos, točíš smysla obrácenie, jako když co, ješto jest člověčieho, že to pak bohu přichylují ComestC 15v attribuitur Deo; když kto … ctěnie, jenž na samého boha slušie, stvoření přichyluje HusVýklB 36r
5. co čemu přiřazovat, dávat do souvislosti s něčím: židé počátek toho [přenesení Enocha do ráje] … přichylují … sedmému věku ComestC 14v atribuunt
Sr. přikládati, StčS nachylovati, obracovati