1. přibýt (co do množství): to všechno přibude vám EvSeit Mt 6,33 (bude vám přidáno BiblDrážď) adjicientur; i přibylo jest veliké množstvie lidí věřijících v hospodina BiblLitTřeb L2 A 11,24 (přibyl jest mnohý zástup pánu BiblPraž) apposita est – neos.: když by zase vody do těch rybníkův přibylo ArchČ 16,496 (1496)

2. neos. čeho (měřitelného) přibýt (co do objemu, velikosti), (o měřitelném) zvětšit se: spatří li kto, by těla jeho přibylo a ztlušťalo, nalezneť sbožie vedlé váhy těla BřezSnářM 66r crevisse; neb by JMt v tom uslyšána byla, aby bříška přibylo, aneb já, aby mi mého ubylo ArchČ 7,256 (1465)

3. (o množství) zvětšit se (co do hodnoty), zvýšit se: i přibylo jest počta, jížto byli uvěřili pět tisícóv mužóv BiblDrážď A 4,4 (též BiblLitTřeb) factus est numerus

4. neos. čeho (vlastnosti, pocitu ap.) čemu/komu přibýt (co do míry, intenzity), (o vlastnosti, pocitu ap.) zesílit: tu jiej [vodě] horkosti přibude AlxV 2211; jemu [Bohu] tiem [naší veselostí] ani ubude, ani přibude radosti AlbRájA 38v

5. (o časovém úseku) přijít, nastat: přibyti chvátají časové BiblLitTřebT 61v (Cant. Dt ad Dt 32,35: pospiechají přijíti BiblDrážď) adesse

6. (o osobě) kam dostat se, dorazit, přibýt (kniž.): pro táborské … poslali [pražané], aby nechajíce všech věcí do Prahy nemeškali přibyti s pomocí BřezKron 215v

7. přistěhovat se: aby lozunk sebrali … ze všech, ktož již tu sedie aneb potom by tu přibyli CJM 4/2,42 (1459)

8. koho (nehmotného) zpřítomnit: přibuď nám, hospodine, prosímy, ducha svatého mocí, jenž srdcě našě milostivě osvietí OffStrah r3v

9. co (?) nabýt něčeho, získat něco: slunci neubývá světla nikdá, ale měsiec jednak ho ubude, a jednak přibude RokJanB 81r; jedno druhým se musí hraditi, druhdy přibyti, druhdy ubyti ArchČ 4,133 (1466)