přibývati, -aju, -á ipf.
k přibyti
1. neos. čeho/koho přibývat (co do množství): přibýváše jich [věřících] u počtě na každý den BiblDrážď A 16,5 abundabunt; která žena požívá jie [máty], přibývá jí mléka LékFrantA 129v; s elipsou předmětu komu přibývat někomu majetku: požehna jemu [Izákovi] hospodin, an obohatie, a tak jemu přibývalo a rostlo vždy viecež, viecež BiblOl Gn 26,13 ibat proficiens
2. neos. čeho/koho přibývat (co do objemu, velikosti): jakž měsiece přibývalo, neb ubývalo MatHom 58; jakožto dietě den ote dne roste a přibývá jeho JakKal 94r
3. neos. čeho (vlastnosti, pocitu ap.) komu/čemu přibývat (co do míry, intenzity): studenosti jiej [vodě] přibývá AlxV 2215; jakož počne mrkati, tak mu bude přibývati jeho <ze> všěch stran bolesti i mnohé těžké pakosti Vít 30r
4. neos. čeho (jevu) narůstat: znenáhla přibýváše toho vzvuku BiblOl 1 Rg 14,19 (též BiblLit, rostieše BiblPad, se … rozmáhal BiblPraž) crescebat
5. neos. čeho (časového úseku) přibývat (co do doby trvání): v ta dny počíná dne přibývati a noci ubývati TrojA 184r; vezmi té vody osikové toho měsiece dubna, když ho přibývá LékFrantA 69r