přiřútiti sě, -cu, -tí pf.
k přiřútiti
1. (o vodě) přihnat se, přivalit se: přiřítila sě jest řěka k tomu domu [na skále] BiblDrážď L 6,48 illisum est; naňžto [dům na písku] když sě jest řěka přiřítila BiblOl L 6,49 illisus est
2. (o vojsku) na koho přiřítit se: Philistejští přiřítili sú sě i rozsuli sě po všem úvale BiblOl 1 Par 14,13 (přitrhli sú BiblLit) irruerunt; když sem pokojně mluvil [Jeroným] s nimi [mnichy], přiřítilo se na mne množstvie oděncuov s meči AktaKost 60r irruerunt super me
Sr. připásti, přiřinúti sě, přitéci, přitrhnúti, StčS obořiti sě