přiřútiti, -cu, -tí pf.
sr. řútiti sě
koho kde zaházet, zasypat: u piesku pod břěhem přiřícen bieše [mrtvý] OtcB 19v quem … obbruissent
přiřútiti kamením koho (provinilého) ukamenovat: vyvedechu jej, jenž sě byl rúhal, ven z stanóv i přiřítichu kamením BiblOl Lv 24,23 (kamením zahubichu BiblPad) lapidibus oppresserunt
Sr. přiřúcěti, ubiti, StčS obřútiti, osúti
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
přiřútiti, přiřítiti dok. = přisypati, zasypati
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.