přičiňovati sě, -uju, -uje ipf.
k přičiňovati
1. k komu/čemu, v co přidávat se, připojovat se, přiměšovat se k někomu/něčemu: k sokóm sě nepřičiňuj BiblOl Pr 24,21 cum detractoribus non commiscearis; nepřičinij sě v svatých jména BiblOl Sir 23,10 nominibus … non admiscearis
2. (o nemoci) přicházet, objevovat se: neb se z toho mnohé nemoci přičiňují z opilstvie LékJádroD 267
3. o čem, k čemu, aby… přičiňovat se, usilovat, snažit se o něco: o náboženství a o vieřě uměj sě přičiňovati SenCtnost 305r; přičiňují se [svatí] v nebi, aby spieše kniežata shlazeni byli ŽídSpráv 40
Sr. přičíněti sě