1. vyvýšený, umístěný výše, vyčnívající nad něčím okolním: já Pán, kterýžť vás vyvedu z žaláře Ejipských…a vysvobodím v ramenu przewyſſenem a v ranách velikých BiblPraž Ex 6,6 (vysokém ~Pad, v rucě ztěžené ~Ol) excelso; k cestě krajiny v zemi Sabaa pṙewyſſeneho údolé Seboim proti púšti t. 1 Rg 13,18 (vyskakujícieho ~Pad; chybný překlad)

2. (nad koho) nadřazený; [o osobě] zaujímající vyšší postavení než jiní; relig. [o Bohu] svrchovaný: sa [ďábel] przewyſſeneho smysla nad nás ChelčBoj 376b; musí vždy jeden przewyſſenieyſſij [vladař] býti nad jiné, aby jeho slova stála ŽídSpráv 172; prvorozeného položím ho przewyſſeneho nad krále zemské BiblPraž Ps 88,28 (vrchnieho ŽaltKlem, vysokého ~Pod, povýšeného BiblPad) excelsum — relig.: buoh przewyſſeny panuje nade všěcka královstvie lidská ZrcSpasK 56; prestans, id est excellens…přěvyšující vel prziewijſſeny, vzácný VýklKruml 214a (2 Mach 1,25); nemuož [člověk] mieti naděje v bohu przewyſſenem ChelčBoj 414a; przewyſſeny [jest Bůh] v slávě nevýmluvné a nedomyslné ChelčPost 150b; v. též přěvysoký 2 ║ toť [tj. víra v jednoho Boha] jest vysoko przewyſſeňeyſſi zákon nežli mocí pohanských ChelčSíť 14b mocnější. – Sr. povýšený 3

3. [o chování, vlastnosti ap.] (nad co) dosahující mimořádně vysokého stupně, vyskytující se v mimořádné míře, nesmírný, nadmíru „povýšený“ (8): ó, bolesti přělišená, ó, milosti prziewyſſena HradMagd 43a inenarrabilis; která jest tak pṙewýſſená pokora, ješto by ctí neb duostojenstvím se nepohnula? HusSvátTN 149a sublimis; dámť tobě vysoké a przewyſſene zbožie, budeš li mú vuoli činiti PříbrZamP 179a mimořádně hodnotné, pod. BiblPad Pr 8,18 superbae; takoví všichni neostojie przewyſſene chytrosti šatanově ChelčBoj 369b; ten počet deset tisíc jest jako přewyſſeny a nesmírný ChelčPost 259a neobyčejně vysoký; nevěra jest hřiech przewyſſeny nad jiné hřiechy, neb z nevěry všecko zlé pochodí RokJanB 284b; umučenie trpěl [Kristus] z veliké prziewyſſene lásky RokLukA 191b; pýcha przewyſſena KorMan 19a; bůh pṙewýſſeṅegi jest v svatých lidech než v jiných věcech AktaBratr 2,114b, pod. v t. 114b ║ matku [Ludmilu] sladkú nedostatečných, v daření przewýſſenu SekvOpav 136b praecipuam výjimečnou

4. relig. nadpozemský, naplněný boží slávou: všěcky věci mám za nedostatek pro przewyſſene uměnie Jezukristovo BiblOl Ph 3,8 (vysoké ~Pad) eminentem; slovo mé ne u przewyſſenem rozumu má býti, jehož by stihnúti nemohli ŠtítBrigF 142b incomprehensibili; tajnost věci tak przyewyſſene ŠtítBarlB 94; pro to przewyſſene světlo, v němž obývá [Bůh] RokJanB 311b; aby mnozí v Kristu byli jedno tělo duchovní, zuostávajíce v pŕewyſſene slávě AktaBratr 1,39a. – Sr. přěpovyšný

5. [o jednání ap.] vznešený, naplněný důstojností a duchovní ušlechtilostí: kterak jest [panování Kristovo] przewyſſene a životné, lepšie člověka na duši i na těle ChelčSíť 57b; svět nepoznal ani přijal Spasitele, aniž také těch jeho přikázaní przewyſſenych přijme t. 132b; měli jej [Jana Křtitele učedníci] za Mesiáše, neb jest byl Jan života velmi przewyſſeneho RokPostA 52a