1. pf. kam, pozd. koho (čím) sáhnout vzhledem k cíli příliš daleko; s předmětem zasáhnout nepřesně: przeſahl jest [kněz] výše řka, že Hus jest horší než který ďábel HusKuch A2b (fig.); chtěl toho Kuši udeřiti i přesáhl jeho sekyrú, než stoliko topořištěm jeho v hlavu ranil NaučBrn 111 (1465) ○ p. sě přěsieci sě, přěsáhnúti sě, přěsáhati sě, přěsahovati sě: tak se již przeſahne [šlechtic], že púhú hanbu chce za čest mieti ChelčSíť 157b (fig.) ║ kdež muož jeden druhého oklamati, przeſahne, nedolé, nedoměří, nedováží RokPostB 175 přehmátne se

2. co/koho (čím, jak ap.) předstihnout, převýšit, pf. předčit: i ež <jest n>ebesa prziez<za>hlo [„nebe“] LegNaneb 2a 28; svobodstvie…nebeské jest zbožie také, Pṙeſaha světské zbožie všelikaké BawEzop 2713; mohutnost jeho [Boha], ješto všecko przyeſahuge ŠtítBarlB 91; césař na urození…všecky jiné pány pṙeſahnuti [má], jakož zlato všecko jiné kovánie pṙeſahne svú čistotú MartKronB 43a; jiné…kvietie…svými ozdobami przeſaha [růže] TrojK 84b antecellit; jejiežto [Heleniny] židoviny [byly] též přejasné bělosti, kterýchžto diel s obú stranú vlasové zlata stkvěním przeſahagicze, přeslušně kryjiechu t. 100b; ten [ žák] mistra przeſaha AlexPovB 251a; duše každé stvořenie hmotné svým przeſaha přirozením HusDcerkaM 218b; v Kristovi člověčenstvie przeſahlo jest anjely svaté t. 220b; nepřeſahl sem zlostí těch kněží HusKuch A5b; tiem [neposkvrněným početím] jest všechny panny Maria przieſahla HusVýklB 16a; przeſahnuti naši neumělost ChelčBoj 363b (v. neumělost 4); nevidíme, by takú dobrotú pohany przeſahli [věřící], ale spíše zlostí pohany přeſahugi ChelčSíť 90a; pyšní przeſahugice ďábly v pýše ChelčPař 133b; múdrost boží, kteráž przeſaha všeckny věci BiblPraž Sir 1,3 (v. přědčiti 2) praecedentem

3. koho ošidit, nečestně připravit o nějakou hodnotu, zvl. při obchodování: by tento bohatec kradl neb lúpil…aneb koho v čem oklamával neb przeſahoval RokPostB 330; že jest [bohatec] bližnieho oklamal…, v trhu przieſahl aneb ukradl neb násilím vydřel RokLukA 339b; co se potřeb dotýče, aby služebníkóv našich…nepřesahovali [Soběslavští] ArchČ 7,295 (1467) ║ nad to [tj. spravedlivý výrok] nás przeſahowati nebudú [soudci] SolfA 96a postihovat; úředníci klášterštie příliš chudé lidi těmito odmrtmi přesáhají ArchČ 16,299 (1486) tj. nad rámec práva připravují o majetek

4. co [mez ap.], čím ap. přesáhnout, překročit: jedne pivo zaplatiti, v kterémžto zaplacení i ztravu i pití przeſahne [krčmářka] HusSvatokup 140a (meton.); že jest v tom [v uvěznění kněží] pṙeſáhl meze, jistě bohem uložené Budyš 61a; jestliže mieru przeſahne [soudce] aneb kterak jinak stranu druhú obtieží PrávHorM 54a excedat, pod. ipf. RokLukA 90b; cenu toho zbožie przeſahá [odkázaný majetek] VšehK 208a; pakli by přesahováno bylo základem od kteréžkoli strany ArchČ 4,457 (1472; neos.); poněvadž jest kněz Martin póhonem přesáhl, že p. Václav tomu póhonu odpovídati nemá Půh 7,166 (1498) ○ přěsáhanie n.: miera przeſahanie [soudce] bývá přestúpena tak dobře na tom, když méně učiní, co má učiniti, jako i na tom, když viece učiní, nežli má učiniti PrávHorM 54a exceditur

5. ipf. co [schopnost], koho přeceňovat, nadhodnocovat: neprzieſahug sebe, slib to, což móžeš dáti FlašRadaA 1764; hněvivý vždy viece sobě doufá, nežli muože dovésti, a protož dostatečnost svú pṙeſaha AlbnCtnostA 29b; nepṙeſahug své moci t. 48b

6. koho přetrvat, přečkat: daný [list] osobě…neprzeſahat osoby, pakli [daný] miestu, věčnýť jest PrávHorM 50b non transcendit ║ superare id est restare Przeſahnuti, pozuostati, zbývati VodňLact gg1b přebýt, zůstat

co přeseknout, přetnout: sekyrú jě [dřeva] sěkaje, przieſyecze sobě nohu ModlLeg 55b ║ přeorují, przeſekagij meze v lukách ChelčSíť 103b (v. přěorati) tj. překopávají