přěpovýšený adj.; k povýšený
1. relig. [o Kristu, světci] mimořádně „povýšený“ (6), nanejvýš povznesený účastí na boží slávě: ó, prziepowyſſene dětinstvie PasMuzA 85 (synekd.); ty s [P. Maria] všěch svatých prziepowiſſena korona t. 183; przepowyſſena dievko t. 446; ó, Maria, matko milá przyepowyſſena ModlMil 164a; nebo si ty [tj. Kristus] ten přepowyſſeny lékař PasKal D1b ║ ó, nayprzyepowyſſenyeyſſy otče, stvořiteli nebe i země ModlMil 70a nanejvýš vznešený
2. relig. (nad co) nad jiné Bohem povznesený, mimořádně naplněný slávou boží: mnohé o svatém kříži przyepowyſſene věci znamenajě mistr Rabanus PasMuzA 488, pod. PovOl 276b; apoštoli, jimžto jest syn boží najprvé tu przepowyſſenu tajnici otevřel PasMuzA 633; ó, Gabriel, buď posel o przyepowyſſeney svatosti PasKlemA 71b; čas…mého prziepowiſſeneho veleslavenstvie KristA 33a; o przepowyſſenych nesnadnostech svaté Trojice PovOl 277a (v. nesnadnost 4); když je všemohúcieho boha dobrota nade všecky przepowyſſena PasKal C19a; v. též přědóstojný 1