přěmilostivý adj.; k milostivý
[o božském] nadmíru milostivý, příznivě nakloněný někomu níže postavenému: ó, pane prziemyloſtiwy HradMagd 49a; své hospodě, svatéj Mařie, tej przyemyloſtywey tváři Vít 28b; on [Kristus], jež prziemyloſtywy jest, inhed jest hotov…vás přijieti PasMuzA 114 clementissimus; k tobě, przyemyloſtywey děvici ModlMil 156b; matko przyemyloſtyva, prosím tebe ZrcSpasK 104; jedno [slovo] jest předivné, druhé jest przemiloſtiwe a třetie přehrozné PasKal C19b; ó, svatyně przemiloſtiwa…, mezi tebú a hřiešnými milosrdenstvie plné t. D1b; v. též přěmilostný — v titulu a oslovení vrchnosti, zvl. panovníka: najjasnějšiemu kniežeti a pánu, p. Sigmundovi, římskému králi…, pánu našemu přemilostivému ArchČ 3(1425); najjasnější králi a pane, pane náš přemilostivý ListářPlz 2,120 (1466)