přělest, -lsti f.; k přělstiti
obelstění, lstivé oklamání: Judáš, člověk všie prsielezztẏ LegJidM 44; v kteréj kolvěk nemoci budú [lidé]…v smutsě, v násilnéj porobě, u przelſty LegKat 3359 ║ čemu mi [sv. Prokopovi] je tato čest [tj. kanovnictví], jenž činí duši przieleſt? HradProk 4a duši lstivě omámí (sr. přělstiti 2). – Sr. přělščenie
Sr. též jm. míst. Přělščici (Przelssticze Profous 3,466)
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
přělest, -i f. oklamání, podvod, lest, klam
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.
přělest f. = ošemetnost, klam, lest
Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947.