1. (čí [ďábelské ap.] koho) oklamání, obelstění; [k hříchu] svedení: hořě světu čistému ot przyelſſczyenye EvVíd 45a (Mt 18,7: od pohoršenie ~Ol) ab scandalis kvůli svádění ke hříchům; duom lži ku przielſſczeny králóm izrahelským BiblDrážď Mi 1,14 (v. oklamánie 2) in deceptionem; v…omámení i v przielſſczenij OtcB 6a (v. omáḿenie 2); ani znal jest, co by bylo diábelské przielſtyenye JeronM 14b suggestio; cožkolivěk hřiechóv sem učinil diábelským przyelſczenym ModlMil 81a; Prelſſtienie Evino…diábel ženu přelstil a žena mužě ZrcSpasK 4; jichžto jest [ďábel] knieže ne po stvoření, ale po przelſſczeny WaldhPost 76b; zkaze to miesto [tj. nevěstinec], bude plné město smilstva, dětí hubení, panen, vdov i manželek przelſſtieni ŽídSpráv 274; versucia przelſſtienie SlovKlem 89b (betriegunge DiefGlos 614) ║ pakli by kto na przelſſtienie obecného dobrého nebo svých věřiteluov zamysle, své diely…zastavil by PrávHorM 35a in fraudem ošizení (pod. SlovKlem 85b surrepcio). Sr. obelščenie

2. lest, úskok, záludné jednání: uveličil proti mně przeſczelenye (m. -lſcze-) ŽaltPod 40,10 (v. podpiecenie) supplantationem; tudyť hledá…někakého przyelſſczenye KatoVít 76a (v. osidľenie) insidias; tu jest učinil [Ptolemaios] veliké przelſſtienye lidu izrahelskému BiblOl 1 Mach 16,17 (oklamánie ~Pad, lichotu ~Praž) deceptionem ║ zda by…as juž tady [tj. „kotvami“] učinil něco přěvady u prſielſzenẏ dosti malém AlxB 36 nástrahou. – Sr. přělest