|
|
přělúditi, -źu, -dí pf. (ipf. přěluzovati, -uju, -uje); k lúditi 1. koho/co (čím [řečí ap.]) přelstít („přělstiti“ 1); [lží] obelhat: tak [lží] nebožátka [tj. muže dívky] przyeludyecze…, tiem činem mnoho dobrých zbichu DalC 12,15; lživí synové člověčí u vahách, aby przieludyly ony v ješitenství v témže ŽaltPod 61,10 (přělstili ~Wittb, přělščievali ~Kap, oklamali ~Pad) decipiant; ale každý pokúšen bývá, od své žádosti odtržen jsa a przeluzen BiblOl Ja 1,14 (přěkloněný EvOl, přilúzen BiblLitTřeb, přichytě se zlého BiblPraž) inlectus; an jemu pravdy nepraví, ale chce jej przyeludyty AlbRájA 23a; jeho [Boha] ižádnú řěčí ani chytrostí przyeludyty budeš nemoci t. 98b fallere; ktož to mní, by mohl pravé múdrosti dobyti, jsa v rozkoši tělesnéj, sám sě przyeluzuge AlbRájM 10b (přělštije ~A) ║ abducta, id est distracta vel separata a veritate svedena jsúc vel przieluzena jsúc VýklKruml 120b (Sap 14,20: množstvie lidu svedeno jest skrze krásný obraz BiblLit, otvedeno jest ~Pad) adducta (abducta var.) odlákána 2. [o ďáblu, falešném proroku ap.] koho/co (čím [řečí, krásou]) ošálit, obloudit něčím klamajícím, zavést ke zlému, zvl. náboženskomravnímu; [k hříchu] svést: jenž [člověk] jest byl przyeluzen skrzě diábla Plankt 118; čsnú vdovičku przieludila [kuplířka] a ke zlému ji vzbudila DesHrad 397; jsem zlým andělem przyeluzen PasKlemA 71a; ty [ďáble] sě v tváři obludné proměniješ a chtě tudy sprostného mladcě prziel̇uditi OtcB 185b deludere; ješto [panny] by svú krású mohly čistotu oklamati neb przieluditi ComestC 104a illudi; Alchimus przieluzowaſſe slovy svými všecky t. 262b seducebat; „Eva mě przyeludyla“…„Had mě přelstil“ AlbRájE 60a; aby jeho [křesťanstva] křiví proroci Antikristovi nemohli svésti a przeludyty MatHom 355; druhým činem przeluzyge zmek v kostele, když překážie náboženství ŠtítKlem 111b; kdež súdce v svém hněvu súdí, tadyť mnohé čert przeludi, žeť od spravedlnosti zblúdie FlašRadaA 1066; ludificare posmievati, przieluditi, oklamati SlovOstřS 139 ║ jednoho bratra diábel blúzením u vieřě prziel̇uzowaſſe OtcB 64b sužoval pochybnostmi ve víře; zlí duchové, ješto v noci ve sně przieluzugi ženy i mužě ComestC 15a solent…opprimere tělesně svádějí 3. bibl. pf. koho skolit, srazit k zemi, přivést ke zmaru: meč vyněli hřiešníci…aby przieludyly chudého ŽaltPod 36,14 (přělstili ~Wittb, oklamali BiblLit, ať by zklamali ~Praž) deiiciant; neb on [Bůh] pravú múdrostí przyeludyl diábla AlbRájA 105b decepit Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008. 
přělúditi, -z’u, -díš, dok. přelstít, oklamat, ošálit Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979. 
přělúditi dok. = přelstíti, oklamati, ošáliti Zdroj: Šimek, F., Slovníček staré češtiny. Praha: Orbis, 1947. 
|