ˣpřědseděti, -seźu, -sedí ipf.; k seděti
komu (?) sedět před kým (fig. čím) jako řídící činitel; fig. řídit, ovládat co: carnis suae motibus anima praesidet p<reze>dit (tak ExcGb podle lat., ed. čte p<oza>dit) GlosŘeh 110b. – Sr. náseděti 4
Sr. csl. na…plъtьskych dviženichъ prědъsědaščija GlosŘeh 99a a nč. předležeti (JgSlov 3,467)