1. napřed (časově dříve) poslaný: rozprávěje [evangelista] przedeſlaneho Jana, syna Zachariášova ProlBiblL 165a (k Mc) praedestinatum; ardore fraterne caritatis previo (premisso przedeslanu gl.) SSL (Třeboň, SA C 6,134b); filiali obediencia cordintime pretuita (previsa gl.) cum amore (przyedeslanim poselstvím láskú srdečnú gl.) t. (List Třeboň, SA C 6,135a)

2. [v textu] výše uvedený, vpředu napsaný: v kněhách Skutkóv apoštolských v sedméj kapitole po sloviech przedeſlanych die svatý Štěpán LyraMat 4b praemissa

3. relig. („k spaseňú“ ap.) předurčený (predestinovaný) k životu věčnému: v němžto [pekle] sú byly dušě prziedeſlanych až do vstúpenie Krista do pekla ComestC 312a; qui erant predestinati pržedeſlani ad vitam eternam RokMakMuz 361a — zpodst.: przedeſlany muož býti zatracen LyraMat 155b praedestinatus; smrt Kristova nižádnému neprospěla k spasení, jediné těm, jimžto božské předvěděnie zpuosobilo k věčnému životu, totiž przedeſlanym HusSvátB 169a; jenž [církev] jest všecko množstvie k spasení przedeſlanych AktaKost 27b. – Sr. přědeslati 4