přěbřísti, -brdu/-břdu, -brde/-břde pf., ojed. přěbřésti, aor. -břide, -břěde, pozd. též přěbřědnúti, -nu, -ne; k břésti
1. (přěs co, kam) přebrodit se, broděním přejít (přes nějaký vodní tok): posadiv jedno [dítě sv. Eustach] na břězě, s druhým přěs řeku przyebrzyde PasKlemA 235a; že jest tak brzo prziebrzedl svatý Antoní [na druhou stranu řeky] OtcB 197a; pakli póvod przyebrde [žalobce], tehdy pohnaný má za ním břísti a prziebrzde li také, tehdy jest jeho prázden ŘádZemA 52a; przebrzidli před králem, aby předprovodili duom králóv BiblOl 2 Rg 19,18 (pṙebṙedli ~Lit, šli sú brodem ~Pad) transierunt vada; transvadere prziebrziſti SlovOstřS 150, pod. SlovKlem 24b
2. co [řeku ap.] přebrodit, broděním přejít: Čechové jakž k městu přijědu, moćú tu řěku przyebrzydu DalC 47,36 swembtin; ten [brod] prziebrzede Jakub ComestC 39b transvadavit; przebrzedſſe [špehové] Jordán BiblOl Jos 2,23 (přešedše ~Pad, přeplavivše se ~Praž) Jordane transmisso, pod. t. 1 Par 19,17 (šel jest přes Jordán ~Pad, bral se jest ~Praž) transivit; snad by przyebrzydla dušě našě vodu netrpědlnú HodMuz 113 pertransivit; oplyne v ní [řece slon] a pak beránek ji przebrzde ŠtítKlem 78a; vody prudké przebrzeſti TkadlA 25b; trepidantem ad transfretandum strachující sě przebrzednuti VýklKruml 213b (l Mach 16,6: k přeplutí BiblPad, přes řěku přeplúti ~Ol, plynúti přes vodu ~Praž); zákonníci ovšem nesnadně té řeky pṙebṙedu ChelčSíť 178a (v obr.)