přěčstný adj.; k čstný, přěčest
předůstojný, mimořádně úctyhodný; [o osobě] nadmíru ctihodný, velmi vážený: on [Eusebius]…Prziecztnemu muži Severovi…jeho umřenie řád jest rozpravil JeronM 45a probissimo; pro jeho [sv. Vojtěcha] mnohé ctnosti i svaté i przyecztne skutky…obecně jsú jej volili [za biskupa] PulkB 38; prosím tebe, matko przecztna Kruml 309; co pak dieme o té przecztne mateři jeho [Hektorově] TrojK 137a
Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.
přěčstnostný, přěčstný adj. přectnostný, přepočestný, velmi čestný, přectihodný
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.