přísný adj.
sr. stsl. prisnъ
1. jsoucí při někom; dolož. jen jest přísno komu s inf. být vlastní: bože, jemuž přísno jest se smilovati veždy a odpustiti ŽaltPod 140r
2. (o příbuzném, příbuzenském vztahu) vlastní, pokrevní: frater bratr, soror sestra, uterinus přísný SlovVít 92v; každé dítě obdrží otce svého právo, ač jemu jest rovno přísným urozením PrávŠvábE 13v
3. shodný, společný: po svatého Prokopa pochování sezřěvše sě bratřie u přísném duchovenství, Víta, synovcě svatého Prokopa, opatem volichu PasMuzA 316 (též PasTisk) in unum convenientes
Sr. přěsný