příslušěnie, -ie n.
k příslušěti
1. příslušenství, co tvoří s něčím jeden celek: [císař ustanovil, aby] Čechy … se vším příslušením i se vším dóstojenstvím, … se vším právem … spravedlně a věčně … královstvie bylo PulkR 59 cum universis pertinenciis
2. příslušnost k někomu, vztah podřízenosti někomu: netoliko Čechy, ale i Morava, i Polsko, i jiné mnohé vlasti, ješto někdy k Moravě příslušaly, těch časóv pravým příslušěním k němu [moravskému markraběti] příslušiechu PulkR 58
3. gram. kategorie: accidencia příslušenie KlarVokK 133 (De grammatica; příslušenstvie KlarVokF)
Jen tyto doklady
Sr. příslušenstvie, příslušnost