příklov, -a/-u m.
sr. kľvati
hrtanová příklopka, epiglottis: příklov epiglotus KlarGlosA 1316 (De membris)
Jen tento doklad. V. Flajšhans uvažuje o disimilaci z původního příkrov n. o omylu m. *příklop
Sr. přikryvadlo
Zdroj: Elektronický slovník staré češtiny. Praha, oddělení vývoje jazyka Ústavu pro jazyk český AV ČR, v. v. i., 2006–, přístupné online: http://vokabular.ujc.cas.cz (verze dat 1.1.26, citován stav ze dne 18. 6. 2025).
