příjemné, -ého n.
k přijieti, příjem
1. jur. poplatek za převod převzatého majetku: de iuribus vero advencialibus, quod vulgariter příjemné nominatur, solvent … unum … gr. pragen. UrbEml 242 (1370); ktož kupuje [purkrecht], má nám [purkmistrovi a konšelům] dáti příjemného (příjemeného ed.) jeden groš a ten, ktož prodává, má dáti zstupného 1 groš ListářPlz 2,84 (1461)
2. jur. poplatek za přijetí do obce n. cechu: exceptis dumtaxat iuribus nostris, quod vulgariter nuncupatum est příjemné a schodné List KapPraž (1377); aby sobě práva městského dobyl a mistruom toho řemesla položil do cechu 15 gr. příjemného ArchČ 14,464 (1452)
Sr. jemné, vzdané, zájemné