1. (kam) plivat, vyvrhovat sliny z úst: exspuetis…plwati budeš [na oheň] VýklKruml 129b (Sir 28,14: v. plinúti 1); spuere plwati SlovOstřS 150; když člověk dobře vychrkuje a mnoho plige LékKřišť 30b; vždy plige [„vodokrevný“] Hvězd 60b; spuere pliti SlovKlem 24a ║ tehdy pojě jeho [chorého zlý duch] i plwaſſe i skřěhtáše zuby EvRajhr 122b (Mc 9,17: v. pěniti) spumat měl pěnu u úst; pro přílišné dlúhé trápenie krvi jest plwala OtcMuz 19b plivala krev (pod. SlovKlem 44a)

2. (kam [na koho, na tvář komu ap.], koho/co) pliváním projevovat pohrdání (vůči komu/čemu); kam poplivávat koho/co; bez udání cíle odplivovat si; počachu něteří plwati jej [Ježíše] EvOl 254a (Mc 14,65: pliwaty naň BiblDrážď) conspuere; mezi jeho oči plwaly AnsVít 49b spuerunt; Plyugyucz milú tvář na jeho LegAl 7; tvář tvú…hanebně pligycz oškvrnili KristA 97b, pod. HusSvátTN 158b; pro tě po šíji bit i plwan Kruml 324; plwaty na lidi takové [tj. šeredné] na znamenie potupy LyraMat 171a; dav sě [Ježíš]…poličkovati, pluati HusVýklB 70a; potom sú plili [Židé] v tvář jeho HusPostH 38a (sú plwali ~K); plwali sú druzí, vidúce ohavnost přěvelikú HusKorG 168b; horšili sou se, plijíce na zemi BřezKron 530 ○ pľujúcí, pľvajúcí, plivajúcí adj.: tváři mé sem neodvrátil od lajících a pl-wagycych (po l vyrad. i) na mě BiblDrážď Is 50,6 (plywagyczych Pror, pligicych BiblPraž)