píščala | StčS | MSS |

píščěl, -i f., pozd. zvl. píščala, -y, ojed. píščěle, -e; k pískati (-šču)

1. píšťala, nástroj k pískání: uslyšě [marnotratný syn] piſtel a húsle BiblDrážď L 15,25 (piſſtialy ~Ol, pištbu ~Lit, hudbu ~Praž, hudce EvPraž, zvuk ~Zimn) symphoniam; organa varhany sed sit fistula pyſczele dicta KlarBohO 971 (pyſczala ~E); zvuk trúby, pyſſczyelyy a húslí bzových Pror Dn 3,7 (piſſczali ~Ol, pištby ~Lit); v piſſtiele pískáchu BiblOl 2 Esd 5,62 (v trúby trúbiechu ~Lit) tuba; zpievali sme vám piſſtielami, a neskákali ste BiblMikNZ L 7,32 (na kozici ~Ol, na píšťalky ~Praž) tibiis; takových trub neb pyſſtyely požívali sú z staradávna při pohřěbiech LyraMat 65a; tě dvě svatého Ducha piſtiele, Jeroným a Bernart HusVýklB 33a; sambuca bzová piſſczela SlovOstřS 109; na odvojité piſſtiale BiblPraž Ps 149,3 (v. odvojitý); vyšly jsú všecky ženy za ní z bubny a s pieſſtialy t. Ex 15,20 (s tanci ~Ol) cum…choris ║ kto by došel žlabóv domu jeho a jiní dějí: piſſczeli svislné, to sú próchody pod zemi, po nichžto jdú až na střěchy ComestC 155b fistulas tunelovité přístupy; idraulum vodná piſczala SlovOstřS 83 vodní varhany (sr. EA 251)

2. píšťala, ručnice, puška, zvl. lehčí, ale i těžší (vyžadující podpěry a háku, tj. hákovnice): hlízy, kterými [Bůh] lučí na lidi, jsú miesto kulek, piſſtial ŽídSpráv 181; střélením z samostřílu neb z piſſczele TovačB 37a; 6 píšťal prostředních železných a k tomu dvě píšťaly železné veliké s háky DluhRožmb 224 (1457); odboj fecerunt iacentes de pixidibus parvis alias piesstiely Půh 4,358 (1464); schovati…tarasnici, piščale, prach t. 503 (1466); o piešťalách na olovo ArchČ 7,353 (1468)

3. med. píštěl, chorobný novotvar (dutina) s kanálkem pro výtok hnisu: při každé piſſtieli toto jest užitečné LékRhaz 65; ten [knot] vpusť do dna piſſtiely t. 109; Pyſſtiela jest nežit hluboký, splstěný na údu neb v údu neb kostech, jehožto usta sú úzká, ale vnitřnie širokost jest veliká, od něhožto jed zlé barvy teče LékSalM 381 fistula; jiezva neb piſſtiala, pronikající do třev t. 323; nežit…, ještoť slóve piſſtial t. 353

Sr. píščadlo. – K 3: souvislost s piščěti 2 patrně již oslabena přikloněním k píščěl 1

Zdroj: Staročeský slovník, [seš.] 1–26. Praha: Academia, 1968–2008.

 


píščala, píščela, -y píščěl, píščěle, -e f. píšťala (hudební nástroj i palná zbraň); jeskyně (?)
Zdroj: Bělič, J. – Kamiš, A. – Kučera, K., Malý staročeský slovník. Praha: Státní pedagogické nakladatelství, 1979.

 


logo ÚJČ Copyright © 2006–2023, oddělení vývoje jazyka, Ústav pro jazyk český AV ČR, v. v. i.
Vyhledávací program © 2006–2023, Boris Lehečka; Grafický návrh © 2006–2023, Irena Fuková

Vokabulář byl spuštěn před 17 lety, 6 měsíci a 4 dny; verze dat: 1.1.24
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Strategie AV21
Web je podpořen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy ČR, projektem č. LM2023062
(LINDAT/CLARIAH-CZ).